Kopie obrazu – technologická kopie:

Předmětný zájem o technologickou kopii uměleckého malířského díla vychází především ze studia historických technik s nezbytnou vazbou na restaurátorskou činnost a má proto zejména poznávací význam. Prakticky může takové dílo plnit též i funkci zástupnou za ztracený či chybějící originál. Tvorba tohoto zaměření vyžaduje však vedle teoretických znalostí o tradičních slohových postupech, technikách a historické technologii, zároveò i praktické zkušenosti s malířským materiálem a zejména malířskou schopnost tyto znalosti použít. Z více než stovky technologických kopií ( převážně barokních děl a děl z první poloviny 19. století) realizovaných zejména pro soukromé objednavatele jsou v obrazové dokumentaci webových stránek zastoupeny pouze některé veřejné zakázky – např. Mistr Theodorik – sv. Lukáš, sv. Kunhuta a sv. Mořic pro EXPO 2000 v Hannoveru, sv. Pět Bratří pro hrad Karlštejn, Sen sv. Eliáše od P. Brandla pro kostel P. Marie Vítězné v Praze ( Pražské Jezulátko), a tři další Theodorikovy obrazy ( sv. Lukáš, sv. Matouš, sv. Karel Veliký) pro reprezentační interiér společnosti SAZKA. Další ukázky mají převážně již soukromý studijní charakter.
Zvětšený návrh opony od J. Berglera ve foyer Stavovského divadla v Praze, obrazy A. Slavíčka a J. Preislera pro Loosovu vilu v Praze, kolekce portrétů bývalých a též současných předsedů české advokátní komory, kolorované kresby M.Alše pro Obecní dům v Praze a řada dalších realizací tohoto zaměření převážně pro soukromé majitele jak v čechách, tak v cizině značí, že kvalitní kopie uměleckého díla má jako výtvarné dílo stále své místo. Obdobně jako obrazová prezentace restaurátorských prací, též přehlídka technologických kopií je pouhým zlomkem prakticky již dokončeného konceptu s titulem “****Technologická** kopie obrazu jako tvůrčí studijní proces”**, nebo-li ”význam kopie pro restaurátorskou praxi”. Tento materiál v ilustrativní obrazové podobě mapuje skrytý organismus obrazů, tj. technický sloh malby počínaje 14. stoletím a konče druhou polovinou 19. století. V textu je komentován jak technicko-technologickými daty a pracovními postupy, tak zároveò v praxi aplikovanou a tím zároveò ověřovanou historickou technologií. V daných případech se tedy jedná o celkovou materiální a též stavební rekonstrukci uměleckého díla s důrazem na postižení specifiky a charakteru konkrétní malířské tvorby, resp. autora originálu. Textový komentář vychází především z osobních zkušeností a jednak z různých odborných pramenů či tématických skupin s uvedením základních receptur (včetně pracovních postupů). Zároveò čerpá z výsledků věcného soudobého technologického průzkumu – technologických dat sestavených při restaurátorských průzkumech význačných středověkých a barokních děl v Restaurátorském oddělení NG v Praze – M. Hamsík a V. Frömlová. Původním záměrem tohoto “projektu”, který byl v průběhu posledních let zpracováván výhradně vlastními realizacemi a náklady (počínaje restaurováním některých předmětných děl), bylo především rozšířit interní skriptový materiál restaurátorské školy AVU. V současné době nic nebrání tomu, aby v případě zájmu některého nakladatelství byl k dispozici širší, především odborné veřejnosti.

/Výòatek z úvodní kapitoly: …zájem o technologickou kopii obrazu, která může sloužit především jako poznávací most s trvalými a nadčasovými hodnotami minulosti, je veden výhradně z pozice studia historických technik, a to zejména v návaznosti na restaurátorskou praxi. Tato činnost však již podléhá nezbytným odborným kritériím, která jsou vymíněna celkovou důsledností pracovního postupu a porozuměním specifickým tvůrčím procesům. Teprve poté, když jsou v maximální možné shodě s originálem dodrženy veškeré technologické, technické a formálně výrazové specifika, (což je prakticky prubířský kámen i vlastních malířských schopností, znalostí a dlouhodobé malířské praxe včetně přesného vidění a zručnosti), může takto kvalitní kopie uměleckého díla plnit úlohu nejen jako zástupný dokument, ale i jako hodnotný umělecký artefakt (např. v památkových a muzeálních expozicích). Tento specificky zaměřený tvořivý způsob ověřování si základních i vedlejších vlastností celé široké škály materiálů, jejich praktickou přípravou a jejich aplikací, nezastoupí ve svém souhrnu žádná zprostředkovaná „data“, či pouhé informace. Při úvaze, že všechny obrazové složky mají z hlediska technického slohu záměrně koncipovaný význam (v závislosti na technologických a výtvarných aspektech), je proto malířská rekonstrukce díla jednou z cest k pochopení podstaty těch procesů, které jsou jinak ve své vizuální latentnosti těžko poznatelné. Nicméně ovlivòují a mnohdy určují celkový účin uměleckého díla./

Pro zájem studentů restaurátorské malířské školy AVU o tento materiál plním zčásti daný slib a prozatím touto formou „uveřejòuji“ menší část kapitoly věnující se barokní malbě na plátně.Ukázka obrazu Hlavy starce (připisovaného Petru Brandlovi) je textově upravenou verzí jedné z realizací technologických kopií věnující se výstavbě obrazu pro Sbírku starého umění Národní galerie v Praze. S odstupem času (listopad 2008) navazuji na skriptový materiál další zestručněnou textovou a obrazovou ukázkou z kapitoly deskové malby zaměřenou na tvorbu ikon a následně (únor 2009) připojuji též menší vybranou ukázku výstavby obrazu flámské malby z poloviny 17. století – A. Van Ostade, Tanec ve stodole. V březnu 2009 rozšiřuji tento výběr ukázek malířských technik o malbu 2. poloviny 19. století – dílo Jaroslava čermáka (Dalmátská svatba) a v květnu 2009 o tvorbu holandského zátiší z 1. poloviny 17.stol. s dvojbarevným podkladem od P. Willebeecka. Technologická kopie s popisem výstavby obrazu Sv. Karla Velikého od Mistra Theodorika je prozatím poslední prezentací z výše uvedeného souboru – květen 2009.